Vilém Spielmann se k hubnutí odhodlával celé dva roky, ale potom se do toho konečně pustil a výsledek stojí za to.

Zásadní rozhodnutí, že se sebou musím něco udělat, ve mně vyvolala moje neohebnost a pomalost, zadýchávání se i při menší zátěži, špatné výsledky různých zdravotních testů a taky strach, co bude dál,“ přiznává Vilém, který se rozhodl, že zhubne pod dohledem specialisty v poradně Nutriadapt. Právě tam mu sestavili jídelníček na míru. Vilém Spielmann se k hubnutí odhodlával celé dva roky, ale potom se do toho konečně pustil a výsledek stojí za to. „Zpočátku jsem si porce vážil, abych měl přehled, kolik toho sním. Bylo fajn, že jsem měl na výběr z několika jídel. Volil jsem je tak, aby má strava byla pestrá a neopakovaly se stejné pokrmy. Po čase jsem si vytipoval pár nejchutnějších, které jsem sivařil častěji,“ vypráví sympaťák, který měl výhodu, že pracuje z domova, takže si nemusel nosit do práce krabičky s jídlem. „Mohl jsem si každý den doma vařit, ale i tak se objevil problém. Dávalo mi pořádně zabrat, abych dodržel intervaly mezi jídly a taky abych vypil tolik vody. Na to jsem předtím vůbec nebyl zvyklý. Ale všechno jde, když se chce!

Zvykl jsem si a dneska bych se bez dodržování tohohle režimu cítil špatně. Sundal jsem 20 kilo, pořád se snažím ještě něco shodit a dál si vařím zdravá a rychlá jídla. Nejraději asi rýži nebo batáty se zeleninou. Můžu i fazolky, hrách, avokádo, lososa, tresku, tuňáka. A taky si rád dám vínko, dvakrát týdně vždycky pěkně večer dvě sklenky. A po tenise si vychutnám pivko. Občas si neodepřu ani sladké nebo slané jídlo mimo jídelníček. Můj taťka pracoval v pekárně, takže jsme s mými třemi sourozenci byli zvyklí na každodenní sladké koláče, koblihy a šátečky, což bylo strašně dobré, ale zdravé už moc ne. Jenže znáte to, zvyk je železná košile. Ale díky poradně a novému jídelníčku jsem se naučil dát všemu určitou míru,“ tvrdí Vilém, který kromě oblíbeného tenisu a horského kola jezdí doma na rotopedu. „U toho se ale musím dívat na televizi, jinak bych to nedal.

Nejlepší je, když dávají tenis, to pak šlapu o sto šest a ani nesleduju čas. I jízdu na kole jsem si moc oblíbil a s kamarády vyrážíme na výlety. Letos už mám najeto přes dva tisíce kilometrů a představte si, že mě přestala bolet kolena. Oni lékaři věděli, proč mi kolo doporučují,“ směje se vášnivý tenista a cyklista, který si občas zajezdí i na inlinech, zajde si zaplavat a hodně pracuje na zahradě. „Jednou do týdne se snažím chodit také do sauny, protože i tělo si musí někdy odpočinout a tenhle druh relaxu mám nejradši. Je úžasné sledovat ten posun a to, jak se mi při fyzické zátěži lépe dýchá, mám lepší fyzičku a život mě daleko víc baví,“ pochvaluje si Vilém, který se ženil ve dvaadvaceti letech, kdy vážil 84 kilo. „Dělám si občas z manželky legraci, že si mě pěkně vykrmila, ale je to samozřejmě moje vina. Ona mi to jídlo nenutila, ale naopak se mě občas snažila mírnit. A je fajn, že jsem dostal rozum a shodil! Jsem totiž už taky dědečkem. Máme dvě dospělé dcery, Nicol a Natálii, a právě Nicol má dvouletého synka Rayena. Tak abych mu stačil,“ loučí se s námi se smíchem fešný děda.